Zbraně...
 

KOBUDÓ

Zbraně a různé pomůcky běžně používané v okinawských domácnostech patří již od počátku k tréninku bojových umění. Okinawský lid byl často napadán ozbrojenými vetřelci, ať už z řad samurajů, nebo pirátů, či lupičů. Proto lidé, kteří se nemohli učit karate, museli vytvořit a přizpůsobit svou sebeobranu pomocí nejrůznějších domácích nářadí. Většinou se jednalo o nářadí, které potřebovali pro vykonávání svého řemesla. Je to celkem i logické, protože v okamžiku napadení neměli po ruce nic jiného. Mezi hlavní okinawské zbraně patří Bo, Kama, Sai, Nunchaku, Tonfa, také byly využívány zbraně jako Timbei, Tekko, Surujin, Kai, Suburu a některé čínské meče. Využití těchto zbraní bylo různé a lidé, kteří ovládali tyto zbraně se začali později organizovat a cvičit společně. To také zapříčinilo pozdější vznik různých organizací a asociací, které také jako v karate měly své základy a výukovou směrnici, ale lišily se od sebe drobnými změnami a provedení kata a bunkai. Je známo, že cvičenec, který delší dobu cvičí karate lépe a snadněji pochopí techniky a význam kobudo, než cvičenec kobudo karate. Proč by se měl karateka učit kobudo? Protože v mnoha kata bunkai můžete naléznout techniky proti Bo a proto je dobré se učit i technikám zbraní, abychom si více uvědomili, jak jsou tato kata důležitá a měli k nim respekt. S těchto důvodu by se měl karateka učit technikám se zbraněmi až při vyšším stupni technické vyspělosti.

BO - je klasická dlouhá tyč cca. 180cm dlouhá a vždy byla ovlivněna výškou cvičence. Na tuto tyč se daly také použít různé nástavce (sai, kopí) a s pomocí těchto doplňků se z Bo stává nebezpečná sečná zbraň, ale ta již nese jiný název.

KAMA - Sečná zbraň v civilním životě sloužila jako srp na sklizeň polí obilí, rýže nebo travin. V sebeobraně se používá na bloky, seky, řezy a bodání. Některé druhy kama mají provázek na konci rukojeti, který slouží k rychlejšímu otáčení ostří kamy směre k nepříteli a zachycení do bloku.

SAI Klasický trojzubec - také sai má mnoho podob : klasická sai s hroty krytů směřujících nahoru, sai s obráceným jedním hrotem krytu na druhou stranu, sai jejichž hroty krytu směřují na opačnou stranu, ale jejich délka je delší. Tato zbraň se také dala použít na na konec bo jak již bylo řečeno. Sai se dala také vrhat na nepřítele - to dokazují některá kata, která mají při cvičení jednu sai za pasem. Obránce který při boji ztratí, nebo nějakým způsobem přijde o jednu sai může jí tak rychle nahradit. Sai se téměř vždy používají v páru.

NUNCHAKU - cep na mlácení obilnin. Je mnoho druhů nunchaku některé mají tři ramena jiné pouze dvě, nebo jedno kratší než druhé. Druhy spojů mezi rameny jsou odlišné materiálem a jeho délkou. Ke spojení obou konců se většinou používal provázek nebo řetěz, který měl individuální délku k potřebám cvičence. Je to velice nebezpečná zbraň a cvičenec, který s ní cvičí by měl mít k ní respekt. Úder nunchaku se dá přirovnat k 500 kg na 1 cm2 Lidské lebce stačí jen málo, aby pukla a způsobila tak smrt. V sebeobraně se nunchaku využívala k blokům, obloukovým úderům, vpichům a také škrcení a páčení. Nunchaku se cvičí jak v páru tak jednotlivě.

TONFA - zbraň, kterou nejčastěji vidíme při každodenní práci policie. Tato tonfa se však od okinawské klasické liší a její využití je spíš jako obušek. V dávných dobách byla tonfa pomocníkem pro mlýnské kolo a díky tonfa si mohly lidé s obilí umlít mouku na další zpracování. Pro znalce tonfa je velmi efektivní zbraň její využití je různé od technik bloků přes obloukové velmi švihové údery až po údery dlouhou nebo krátkou částí tonfa.

TIMBEI - byl malý štít a rojin malý meč nebo kopí. Původní timbei byl vyroben s krunýře želvy. Kata můžeme spatřit v Matayoshiho rodném dojo na Okinawě v naha.

TEKKO - nejrůznější typy boxerů. Tato zbraň byla a je stále velice zákeřnou zbraní a její údery mohou způsobit ošklivá zranění a smrt. Dala se dobře schovat v rukávu kimona a kdykoli použít.

SURUJIN - nejrůznější druhy řetězů, nebo kus provazu, kterým se spojilo závaží umístěné na každém konci např. různé bodce, nebo stačilo v kusu kamene vytvořit díru, kterou se protáhl provaz. Surujin byla zbraň, která sloužila jak na dlouhou, tak na krátkou vzdálenost. Na dlouhou vzdálenost k omráčení nepřítele, nebo provedení technik po kterých nepřítel přišel o svojí zbraň, nebo se jednalo o techniky zachycení a porazů. Na krátkou vzdálenost se hlavně jednalo o techniky poutání, páčení a škrcení.

KAI - nebo také Eku je pádlo techniky s Kai jsou velmi podobné s Bo. Kai se drží za tenčí část a širší část se používá na obrané a útočné techniky. Širší část může také způsobit sečná zranění i přes lehké brnění, které nosili někteří samurajové.

SUBURU -motyčka podobná té naší, která se používá u nás na venkově pouze se od okinawské liší tím, že okinawská má delší čepel. Využití suburu v sebeobraně je podobné jako u ostatních dřevěná část je na blokování,různé druhy vpichu a úderů. Železnou části se dělaly seky, zahákování soupeře.

Kata:
BO NUNCHAKU
Kihon kata bo Kihon kata nunchaku
Shoshino kon Sho Taira no nunchaku
Shushino kon Dai  
Sueyoshi no kon KIHON KUMITE
  Bo proto bo
SAI Bo proti tonfa
Kihon kata sai Bo proti nunchaku
Tsukenshitahaku no sai Bo proti kama
  Bo proti Sai
TONFA  
Kihon kata tonfa OYO KUMITE
Hamahiga no tonfa Bo proto bo
  Bo proti tonfa
KAMA Bo proti nunchaku
Kihon kata kama Bo proti kama
Shosen no kama Bo proti Sai
TOPlist